Věděli jste, že mšice mají matky rodu, které rodí od jara až do podzimu? Ty dokáží porodit samobřezostí 13-16 generací, to znamená že v průběhu nepotřebují oplodnění. Jejich vývoj je navíc velmi rychlý. Šíření po celé zahradě významně pomáhají také mravenci, kteří je opečovávají. Mšice ze zadečků vylučují sladkou medovici - pro mravence výživnou a chutnou. Oplátkou je transportují po zahradě na místa, kde je pro mšice ta nejlepší potrava. Také je brání před beruškami, které jsou přirozeným predátorem mšic a dokážou jich zlikvidovat velké množství.

V České republice je několik druhů mšic a některé jsou pojmenované podle rostlin, na kterých se převážně vyskytují. Jedno mají všechny společné - snižují úrodu, znehodnocují plody a rostliny oslabují. Napadají zeleninu, bylinky, ovocné stromy a keře nebo okrasné rostliny. Některé druhy žijí na kořenech rostlin, proto je můžete objevit na mrkvi.

Mšice poznáte snadno. Třeba výrůstky na listech rybízu. Na spodní straně jistě objevíte viníka. 

Než sáhnete po postřiku: Pozor na berušky!

Dříve než začnete jednat, rostlinu prohlédněte. Pokud na ní najdete berušky nebo jejich larvy (vypadají jako malí dráčci), s postřikem počkejte. Berušky jsou přirozenými predátory mšic a dokáží jich zlikvidovat obrovské množství. Postřikem byste mohli berušky zahubit nebo připravit o potravu. Tím pak o ideální podmínky pro množení ve vaší zahradě. Mšice totiž požírají i jejich dravé larvičky a v jejich likvidaci jsou velmi produktivní.

Beruška je přirozený predátor mšic. V zahradě si je hýčkejte.

To samé platí při nízkém výskytu mšic. Jejich predátoři potřebují čas, aby si našli potravu, případně se rozmnožili. V zahradách bychom pro udržení rovnováhy měli nechat 5-10 % úrody přírodě.

Dalším přirozeným nepřítelem mšic jsou larvy zlatooček, larvy pestřenek, ploštice, pavouci, sekáči nebo škvoři.

Malí dráčci jsou dravé larvičky berušek. Zlikvidují mnoho mšic.

Jak na mšice podle babských rad

Sepsala jsem několik přírodních tipů proti mšicím, které mám osobně vyzkoušené nebo s nimi mají výborné zkušenosti moji sledující na Instagramu. Mšice nesnáší česnek, cibuli, kopřivu, pampelišku nebo rebarboru. 

1. Ruční odstranění

Jednoduše mšice z rostliny stáhněte rukou, pokud jsou na stonku, kde vám to půjde snadno. Rychlé a účinné.

2. Kopřiva

Výluh z kopřivy: Plastovou nádobu naplňte ze 3/4 nastříhanou kopřivou a dolijte vodou. Nechte stát na slunci 12 hodin, pak zceďte a použijte neředěné postřikem. Nebo můžete nechat stát 24 hodin a zředit v poměru 1:20 (1 díl výluhu a 20 dílů vody).

Kopřivy jsou nenáviděný plevel, přesto jsou velmi cenné pro naše tělo i zahradu.

Kopřivová jícha:  Plastovou nádobu naplňte ze 3/4 nastříhanou kopřivou a dolijte vodou. Dejte do stínu a každý den promíchejte, aby se do jíchy dostával vzduch. Urychlí to tak kvašení. Jakmile přestane jícha tvořit bublinky (a pořádně smrdět) hotová. Přeceďte, zřeďte 1:50 a aplikujte na rostliny. 

Tip: na práci s jíchou si vezměte rukavice. Potřísněná kůže ještě nějakou dobu dost zapáchá :) 

3. Pampeliška

Nálev z pampelišky: 200 g listů zalijte 10 litry horké vody a nechte vychladnout. Aplikujte neředěné.

4. Rebarbora

Čaj z rebarbory: 500 g listů (možno i se stvoly) zalijte 3 litry horké vody. Nechte vychladnout a použijte neředěné.

Variabilita rebarbory je úžasná. Můžete si z ní upéct koláč nebo vyrobit postřik na mšice.

5. Česnek a cibule

Čaj z česneku a cibule: Jednu střední cibuli a celou palici česneku nakrájejte na menší kousky a i  se slupkou zalijte 2 litry horké vody. Nechte vychladnout a použijte neředěné. Čaj odpuzuje také mravence, kteří se významně podílí na rozmnožování mšic a roznáší je po zahradě.

6. Mléko

Plnotučné mléko zřeďte 1:1 s vodou a aplikujte.

7. Chilli

• svazek čerstvé máty
• 1 lžička chilli (používám chilli kousky od Vitany)
• 1 palice česneku
• 1,5 l vody
• kapka eko jaru nebo mýdla

Do hrnce vložte nakrájenou mátu a lžičku chilli. Přiveďte k varu. Odstavte a přidejte nakrájený česnek i se slupkou. Nechat louhovat 24 hodin. Nakonec můžete přidat kapku jaru nebo mýdla - naruší se povrchové napětí vody a bude lépe držet na listu.

Aplikujte neředěné. Přebytečnou směs můžete uskladnit v lednici, kde vydrží několik měsíců (nechávám v ní i trochu zbytků surovin).

Opět působí i na mravence.

Netoxické komerční prostředky

Pokud se vám nechtějí připravovat domácí postřiky, alternativou jsou netoxické přípravky. Mám s úspěchem odzkoušené tyto tři:

• Prev-Gard: Výhodou je jeho univerzálnost, protože krom výborného účinku ne molice, mšice, červce, puklice, svilušky, smutnice, třásněnky aj. v různých stádiích vývoje, funguje také na padlí, houbové choroby a rzi na růžích.
• NeemAzal: Funguje proti savým a žravým škůdcům jako jsou mšice, molice, třásněnky. Působí také na mandelinky a makadlovky na rajčatech.
• Neudosan: Kromě mšic výborně funguje na molice. Stačí mi vždycky 2-3 aplikace a je po problému. A jistě mi dáte za pravdu, že molic se zbavuje těžko. Můj tajný tip: zkusila jsem ho i na krytonosce, když nebylo nic jiného po ruce a zabral.

Jak na správnou aplikaci postřiků

• Načasování: Stříkejte vždy ráno nebo večer, když nesvítí přímé slunce (hrozí popálení listů) a nelétá užitečný hmyz.

• Důkladnost: Mšice se schovávají, proto stříkejte i spodní strany listů.

• Trpělivost: Aplikujte denně, dokud mšice nezmizí.

Pamatujte, že každá zahrada je unikátní ekosystém. Co funguje u souseda, nemusí u vás – nebojte se tedy citlivě experimentovat a hledat tu nejlepší cestu pro vaše rostliny.