Většina zahrádkářů pěstuje fazole pro jejich chutné lusky, ale málokdo ví, že ta pravá magie se odehrává pod povrchem země. Fazole totiž patří mezi fascinující rostliny, které dokážou ve spolupráci s neviditelnými bakteriemi doslova vyrábět hnojivo ze vzduchu. Pojďte se se mnou podívat na to, jak tuto přírodní továrnu na dusík využít ve prospěch vašich stromů i budoucích záhonů, proč po sklizni nikdy nevytrhávat kořeny a jak fazole pěstovat.
Rozdělení a charakteristika
Fazole dělíme na keříčkové a tyčkové.
- Keříčkové: Mívají jemnější chuť a lusky a sklízejí se postupně. Dorůstají do výšky cca 30-50 cm a nepotřebují oporu. Semínka tady.
- Tyčkové: Tyto fazole se táhnou do 2-3 metrů a je potřeba mít oporu, ideálně síť nebo nějaké tyčky. Potřebují také dostatek vláhy. Semínka tady.
Pěstování a výsev
- Střídání plodin: Fazole bychom neměli dávat po sobě další tři roky na stejné místo.
- Teplota: Jsou teplomilné. Ven je vyséváme opravdu až tehdy, když je prohřátá půda, tedy od konce května a celý červen.
- Předpěstování: Případně si je můžete předpěstovat doma nebo venku v sadbovačích, protože takhle uhlídáte zálivku (zvláště když je hodně sucho) a také je ochráníte před slimáky. Do země pak sázíte už vzrostlou sazeničku. Tahle metoda je moje oblíbená.
- Půda: Fazolím vyhovuje 2. a 3. trať. Přestože dodávají půdě dusík, potřebují půdu výživnou, dostatečně kyprou a se správným pH.
- Můj tip: Pro usnadnění klíčení můžete semena na den nebo dva namočit ve vodě. Pro ochranu před houbovými chorobami do vody dejte Polyversum - chytrou houbu, která aktivně požírá škodlivé plísně.
Význam fazolí jako luštěniny
Fixace dusíku ze vzduchu
Je to luštěnina, která dodává do půdy dusík – je to vůbec nejlepší a nejlevnější výrobna dusíku. S pomocí určitých druhů bakterií se těmto rostlinám velmi dobře daří zpracovat dusík, který je ve vzduchu, a následně ho poskytnout rostlinám ve formě, kterou dokážou přijmout.
Jak přesně to funguje?
Na kořenech se vytváří hlízky (jsou vidět okem), které poskytují domov symbiotickým bakteriím, jež dokáží vázat vzdušný dusík. Rostlina zásobuje hlízky výživnými látkami a bakterie v hlízkách pak mění dusík ze vzduchu v organicky vázaný dusík, který fazole dokážou použít.
Důležité: Aby produkce dusíku probíhala, kořeny musí zůstat v zemi.
Dusíku je produkováno tak velké množství, že stačí pro vlastní potřebu rostlin, ale taky pro ostatní rostliny, které jsou v okolí nebo budou vysazené později. Je ale bezpodmínečně nutné je aby půda byla dostatečný kyprá a měla správné pH.
1. Během růstu
Fazole sice primárně fixují dusík pro sebe, ale část z něj se do okolí dostává i během vegetace:
- Výměšky kořenů: Rostlina do půdy vylučuje určité látky a aminokyseliny, které obsahují malé množství dusíku. Tím mohou profitovat rostliny v bezprostřední blízkosti (tzv. doprovodná výsadba).
- Odumírání jemných kořínků: Jak kořenový systém roste, starší a jemné vlásečnicové kořínky průběžně odumírají a rozkládají se, čímž uvolňují dusík sousedním rostlinám.
- Propojení mykorhizou: Pokud je v půdě zdravá síť hub (mykorhiza), mohou tyto houby fungovat jako „potrubí“ a přenášet dusík od fazolí k sousedním rostlinám.
2. Po sklizni
Většina dusíku je však vázána přímo v pletivech fazole – v listech, stoncích a hlavně v kořenových hlízkách.
- Bakterie drží dusík uvnitř hlízek pro potřeby mateřské rostliny, v tomto případě fazole.
- Když fazole na konci sezóny uschne nebo ji uříznete, bakterie přestanou pracovat a hlízky se začnou rozkládat.
- Teprve v tento moment se koncentrovaný dusík uvolňuje do půdy v plné síle.
Časová osa fixace dusíku
- Vytvoření hlízek (2–3 týdny): Poté, co semeno vyklíčí a vyvine první pravé listy, začínají kořeny vysílat signály symbiotickým bakteriím (Rhizobium). Během prvních dvou až tří týdnů se na kořenech začínají tvořit viditelné hlízky.
- Aktivní fixace (4–6 týdnů): Plná produkce dusíku nastává v momentě, kdy rostlina začíná intenzivně růst a směřuje ke květu. V této fázi bakterie v hlízkách nejaktivněji mění vzdušný dusík na formu využitelnou pro rostlinu.
- Uvolnění do půdy (po ukončení vegetace): Toto je nejdůležitější bod. Během života fazole spotřebuje většinu fixovaného dusíku pro svůj vlastní růst a tvorbu plodů. Do okolní půdy se významné množství dusíku uvolní až v momentě, kdy rostlina odumře a její kořeny se začnou rozkládat.
Jak tento proces maximalizovat?
Aby fazole skutečně posloužily jako „hnojivo“ pro další plodiny, musíte dodržet toto pravidlo:
- Nevytahovat kořeny: Jakmile sklidíte lusky, rostlinu u země uřízněte, ale kořeny nechte v zemi.
- Pokud byste vytrhli celou rostlinu i s kořeny, odstraníte dusík, který tam bakterie pracně uložily. Rozkladem kořenových hlízek v zemi se dusík uvolní pro plodiny, které zasadíte po fazolích.
Má na to vliv druh fazole?
- Keříčkové fazole: Mají kratší vegetační dobu, takže proces proběhne rychleji, ale celkové množství dodaného dusíku je o něco nižší.
- Tyčkové fazole: Rostou déle a vytvářejí mohutnější kořenový systém, díky čemuž mohou v hlízkách vázat větší objem dusíku.
Pěstování fazolí pod stromy
Ráda pěstuji keříčkové fazole pod mladými stromky. Má to své výhody. Využívám plochu jako další "záhonek", listy vytváří stín a také pro dusík. Je v tom ale pár háčků a také je dobré vědět, kdy stromek dusík získá.
Kdy strom dusík získá?
Fazole nepěstuji pod stromy proto, aby získali dusík hned. Potřebují ho hlavně brzy na jaře, aby nastartovali růst listů a květů.
- Fazole v době svého růstu primárně nehnojí: Fazole se vysévají až v květnu, kdy je půda teplá. Než začnou fixovat dusík, je červen nebo červenec.
- Efekt se projeví až příští rok: Dusík, který fazole vyrobí, zůstane v půdě dostupný pro strom až po rozkladu jejich kořenů, tedy převážně pro příští jarní sezónu.
Výhody sázení pod stromy
I přes to je to pro strom velmi prospěšné:
- Dlouhodobé hnojení: Pokud pod stromem pěstujete luštěniny pravidelně, vytváříte v půdě přirozenou zásobárnu dusíku, která se uvolňuje postupně.
- Zlepšení struktury půdy: Kořeny fazolí provzdušňují půdu v okolí stromu.
- Živý mulč: Listy fazolí stíní půdu a udržují pod stromem.
Měli byste vědět
- Světlo: Fazole jsou teplomilné a světlomilné. Pod hustým, nízko střiženým stromem (třeba starou jabloní) se jim nebude dařit. Ideální jsou mladé stromky.
- Tyčkové fazole jako "škrtiči": Pokud byste pod stromek chtěli tyčkové fazole, dejte pozor, aby se neovíjely kolem jeho větví. Mohly by mladé výhony ohýbat nebo stínit jejich listy. Lepší je dát jim vlastní tyč kousek vedle kmene.
S kým se fazole nesnesou
Při výsevu se luštěniny navzájem nesnáší. Proto není vhodný ani výsev bezprostředně po sobě (to znamená třeba kombinace fazole a hrášek).