Zahradní tekuté zlato a úplně zadarmo! Vyrobte si kopřivovou jíchu

Kopřivová jícha je mezi zahradníky právem považována za „tekuté zlato“. U mnoha lidí jde o nenáviděný plevel, ale já kopřivy miluju, protože v sobě skrývají zdraví pro zahradu i naše tělo (čaj z jarních kopřiv detoxikuje a dodává železo). Pokud hledáte způsob, jak dopřát své zahradě pořádnou dávku živin bez chemie a v podstatě zadarmo, nic lepšího než tento kvašený výluh nenajdete. 

1_4

Co je kopřivová jícha?

Jde o fermentovaný rostlinný výluh (hnojůvku), který vzniká rozkladem kopřiv ve vodě. Během procesu kvašení se z kopřivy uvolňují důležité prvky, hlavně dusík (N), draslík (K), hořčík a řada mikroprvků.

Hlavní benefity:

  • Rychlý růst: Vysoký obsah dusíku podporuje tvorbu zelené hmoty.
  • Posílení imunity: Rostliny jsou odolnější vůči škůdcům a chorobám.
  • Zlepšení půdy: Podporuje život užitečných mikroorganismů v půdě.
  • Ekologie: Žádná syntetická hnojiva, pouze čistá příroda.

Příjemným benefitem kopřiv je, že taky působí proti mšicím, mravencům, monilióze a houbovým chorobám.

Návod na přípravu krok za krokem

Vyrobit jíchu je snadné a s malou péčí ji budete mít rychle hotovou k použití.

1. Sběr kopřiv

Nasbírejte mladé kopřivy (ideálně před květem, aby neměly semínka). Nasekejte nebo nastříhejte na menší kousky, aby se urychlilo kvašení. Nasbírat můžete i pampelišku, jitrocel, svazenku, řebříček. Pokud byste měli kostival nebo přesličku, rozhodně je přidejte taky, obohatí jíchu o křemík a draslík.

2. Plnění nádoby

Plastový nebo smaltovaný kyblík naplňte nasekanými kopřivami (případně dalšími rostlinami viz výše) asi do 2/3.

Nepoužívejte kovové nádoby, protože by mohlo dojít k nežádoucí chemické reakci.

Pokud máte velkou zahradu, možná se vám bude více hodit sud.

3. Zalití vodou

Kopřivy zalijte dešťovou nebo odstátou vodou tak, aby byly zcela ponořené, ale nechte pod okrajem místo. Zakryjte víkem, ale úplně nezavírejte, aby dovnitř proudil vzduch.

4. Kvašení

Nádobu dejte do stínu a co nejdál (protože pak strašně smrdí). Každý den směs promíchejte, abyste do ní dostali kyslík a kvašení se tak urychlilo. Jakmile se přestanou tvořit bublinky, je jícha hotová. Což je zhruba za 5-7 dní.

2_4

Jakmile se přestanou tvořit bublinky, je dokvašeno a hotovo.

Jak jíchu správně používat?

Jícha je velmi koncentrovaná a při přímém použití by mohla rostlinám spálit kořeny. Proto je nutné ji ředit. Hnojte 1x za 10-14 dní. Jakmile rostliny začnou kvést, můžete snížit na 1x za 3 týdny.

Forma aplikace

Poměr (Jícha : Voda)

Poznámka

Zálivka ke kořenům

1 : 15 

Mně to vychází, že jednu zavařovačku jíchy naliju do 10 l konve a doleju vodou.

Standardní hnojení během vegetace.

U rajčat hnojíme dusíkem jen do doby než začnou nasazovat plody!

Postřik na listy

1 : 50

Jemnější varianta, působí rychleji a odpuzuje mšice a mravence.

 

Pro které rostliny se jícha hodí?

  • Zelenina náročná na dusík: Rajčata, papriky, okurky, cukety a dýně.
  • Košťáloviny: Zelí, květák, brokolice.
  • Ovoce: Jahody (před květem) a ovocné keře nebo stromy.

Pro které se nehodí?

Nepoužívejte ji na cibuli, česnek, hrách a fazole. Také není vhodná pro bylinky, které preferují chudší půdu.

Pár rad na závěr

  • Načasování: Hnojte v podvečer nebo při zatažené obloze. Přímé slunce v kombinaci s jíchou může listy popálit. Půdu nejprve zalijte a až pak hnojte - to platí při každém hnojení. Díky tomu se hnojivo dostane až ke kořenům.
  • Nepřehánějte to: přemíra dusíku vede k větší náchylnosti k plísním a houbovým chorobám.
  • Kdy přestat hnojit jíchou: S hnojením jíchou přestaňte u vytrvalých rostlin (stromy, keře) koncem srpna, aby pletiva stačila před zimou vyzrát. U rajčat jakmile začnou nasazovat plody.