Kdo by nechtěl sklízet plné misky sladkých a voňavých jahod. Jejich pěstování není náročné a ráda se s vámi podělím o moje tipy a triky, jak toho dosáhnout. 

Nejvíc jim vyhovují slunná místa, budou tak více aromatické. Zvládnou i polostín. Preferují půdu s dostatkem humusu a živin, s neutrální až mírně kyselou půdní reakcí. Na jednom stanovišti by se měly všechny jahodníky kompletně obměnit jednou za tři až čtyři roky, protože se postupně snižuje jejich výnos. 

Intenzivně ale vypouští šlahouny, ze kterých si můžete vypěstovat další generaci vlastních jahodníků. Nejsilnější v růstu jsou první rostlinky na šlahounu - ty nejblíže mateční rostlině. Po odkvětu mateční rostliny je odstřihněte a nechte zakořenit ve vodě. Nebo počkejte až po sklizni. V tu dobu už většinou samy tvoří kořínky, můžete je tak rovnou zasadit do půdy. 

Pokud nechcete pěstovat nové jahodníky, šlahouny odstřihávejte, protože rostlinu vyčerpávají a snižují množství i velikost plodů.

Jahodníky, a to hlavně v době, kdy začínají nasazovat plody, je vhodné podestlat slámou nebo dřevitou vlnou. Plody budou chráněné před vlhkostí a tím plísněmi nebo hnilobou. Zůstanou také čisté, nebude se na ně usazovat zemina. Oba materiály dobře odvádí vodu, takže po dešti nebo zálivce nezůstávají dlouho mokré.

Kdy sázet

Při sázení na jaře (březen-duben) se plodů se dočkáte až další rok. Nejlepší čas na sázení je srpen až půlka října. Po zasazení nezapomeňte jahody důkladně zalít a zamulčovat. 

kdy a čím hnojit

Jahody na jaře nehnojte dusíkem, nechejte to až po sklizni. Hodí se k tomu doma vyrobená kopřivová jícha nebo organická hnojiva. Hnojení dusíkem na jaře podporuje rozvoj plísně šedé.

Kopřivová jícha poskytne jahodám dusík, draslík, železo, hořčík a vápník. Jak už bylo zmíněno, s hnojením dusíkem počkejte až po sklizni. Do plastového nebo smaltovaného kyblíku dejte do ¾ objemu nastříhané kopřivy. Pokud máte možnost, přidejte také jitrocel, listy pampelišky, řebříček, případně i přesličku nebo kostival - ty jíchu obohatí o křemík a draslík. Dolejte po okraj vodou a denně promíchejte, aby se do směsi dostal vzduch a urychlilo se tak kvašení. Jakmile se přestanou tvořit bublinky, jícha je hotová. Sceďte a zřeďte 1 díl jíchy s 10 díly vody. Jíchou můžete jahody hnojit 1x za 14 dní do doby nasazování plodů.

Případně použijte organické hnojivo přímo na bobulové ovoce, které kromě dusíku, fosforu a draslíku obsahuje půdní mikroorganismy, které podporují mykorhizu v půdě.

Epsomská sůl (hořká sůl) je vynikajícím zdrojem hořčíku. Je klíčový pro fotosyntézu a tvorbu chlorofylu, což se projeví sytě zelenými listy a zdravým růstem. Aplikace epsomské hořké soli podporuje kvetení a nasazování plodů. Ty jsou pak také chuťově výraznější.
Můžete ji k jahodám aplikovat rozhozem (cca hrst na 1 m2) nebo zálivkou - rozpusťte 1-2 lžíce epsomské soli v 10 litrech vody a zalijte jednou za 2-3 týdny, zejména v období před květem a během tvorby plodů. 

Popel ze dřeva je bohatý na vápník, draslík, hořčík, fosfor a další stopové prvky. Je skvělým přírodním hnojivem, které pomáhá zlepšit strukturu půdy a zvyšuje odolnost rostlin.
Nepoužívejte ho ale v příliš velkém množství, protože má alkalickou reakci a jahody preferují mírně kyselou půdu. Stačí lehce pocukrovat pod jahodami 1x za 3 měsíce. 

Kávová sedlina obsahuje malé množství dusíku, fosforu a draslíku. Navíc zlepšuje strukturu půdy, provzdušňuje ji a pomáhá zadržovat vlhkost. Také mírně okyseluje půdu, což jahodám vyhovuje. Čerstvou nebo vysušenou sedlinu lehce zapravte zhruba 1x za měsíc. Kolem jedné rostliny stačí asi 1-2 polévkové lžíce. 

Vhodné kombinace k jahodám

Jak je známo, některé rostliny se vzájemně podporují nebo chrání před chorobami a škůdci. 

Cibule, česnek, pórek, pažitka - chrání před plísní šedou. Vysaďte je mezi jahody.

Svazenka - přitahuje opylovače, provzdušňuje půdu, zelené hnojení (při zapravení do půdy). U jahod pěstovat pár rostlin. Semínka najdete tady.

Aksamitník, měsíček - odpuzuje či likviduje půdní háďátka.

Choroby jahod a jak s nimi bojovat

Plíseň šedá (Botrytis cinerea)- projevuje se šedým plísňovým povlakem na květech, plodech a listech. Podporuje ji vlhké počasí a špatná cirkulace vzduchu.

Prevence: Zajistěte dostatečné proudění vzduchu mezi rostlinami, nehnojte na jaře dusíkem, odstraňujte napadené části, mulčujte slámou nebo dřevitou vlnou, abyste zabránili kontaktu plodů s půdou, pěstujte mezi jahodami cibuli, česnek nebo pórek. Pro prevenci používejte chytrou houbu Polyversum, aplikujte 1x za 14 dní zálivkou či postřikem na list. 

Plíseň šedá vzniká hlavně nadměrnou vlhkostí.

Bílá skvrnitost listů jahodníku (Mycosphaerella fragariae)- na listech se objevují okrouhlé bílé skvrny s červenofialovým okrajem.
Prevence: Odstraňujte napadené listy, zajistěte dobrou cirkulaci vzduchu, nepřelívejte. Pro prevenci používejte chytrou houbu Polyversum, aplikujte 1x za 14 dní zálivkou či postřikem na list.

Listy s bílou skvrnitostí odstraňujte.

Padlí jahodníku (Sphaerotheca macularis)- na listech, stoncích a plodech se objevuje bílý moučnatý povlak. 

Prevence: Pro prevenci používejte chytrou houbu Polyversum, aplikujte 1x za 14 dní zálivkou či postřikem na list. Účinnou prevencí padlí je také jedlá soda.

Jak na škůdce jahod

Na sladkých jahodách si nejraději pochutnávají mravenci, slimáci a kosi. Může je napadnout roztočík jahodníkový, mnohonožka slepá nebo květopas jahodový - ten ale nezpůsobuje zásadní škody.

Mravence odpudíte mnoha způsoby a často je máte běžně doma. Je však třeba vyzkoušet, co vám bude fungovat, protože na každé zahradě je to jiné. Co mravencům nevoní: skořice, pepř, kajenský pepř, kurkuma, prášek do pečiva, kávová sedlina, mletý hřebíček.

Proti slimákům dobře funguje už zmíněná dřevitá vlna, po které se těžko pohybují. Velmi spolehlivé jsou netoxické granule Ferramol bez obsahu jedovatého metaldehydu. Jeho účinná látka je fosforečnan železitý a po namočení jsou granule pro slimáky ještě více lákavé. Zhruba hrst granulí vystačí na 3 m2, je potřeba rovnoměrné rozhození po celém záhonu.

Při velkém výskytu kosů je nejefektivnějším řešením jahody zakrýt bílou netkanou textilií. Vyhněte se sítím, protože působí jako past, do které se mohou ptáci snadno zamotat a už jen těžko vymotat. Některým zahradníkům se také osvědčilo po záhonu rozmístit červená víčka od PET lahví nebo červeně nabarvené kamínky. Kosy zmatou v domnění, že jde o jahody. 

Na roztočíka jahodového preventivně funguje čaj z cibule. Je třeba aplikovat od jara. V případě napadení je funkční netoxický Neudosan.

Mnohonožka slepá ve zralých plodech vykusuje dutiny. Účinnou prevencí je podložení jahod slámou nebo dřevitou vlnou, aby plody neměly kontakt s půdou. Jako návnada na jejich odchycení dobře funguje rozkrojená brambora nebo mrkev. Dejte po jednom ke každému jahodníku s ještě nezralými plody.