Každý podzim slyším ten samý zvuk: šustění hrábí, hukot fukarů a vysavačů na listí. Zahrady se uklízí do posledního lístku a pytle se odváží do sběrného dvora. Přitom listí není odpad. Je to ta nejlepší zimní peřina, jakou může vaše zahrada dostat, a navíc úplně zadarmo.
Příroda je v tomto případě moudrá a listí má svůj důvod. Vytváří si živnou pokrývku pro kořeny a také chrání povrch půdy před mrazem, vysycháním nebo erozí. V přírodních ekosystémech je základem hnojení tzv. opadanka, tedy materiál, která opadne ze stromů, keřů a dalších rostlin. V zahradě toto napodobujeme ponecháním spadaného listí.
Les je zahradníkův vzor
Pro zahradníky, kterým záleží na přírodě a zdravé zahradě je vzorem právě ekosystém lesa. Půda v lese je pokrytá opadankou, tu rozkládají drobní živočichové a následně vzniká humus. Ten se spolu s živinami díky dešťům dostává do hlubších vrstev půdy ke kořenům. Žížaly a další živočichové půdu kypří a provzdušňují a do vytvořených chodbiček vrůstají kořeny, protože v nich jsou výkaly půdních živočichů, které poskytují rostlinám výživu.
Půda pokrytá listím také zůstává vlhká. Právě vlhkost je důležitá pro půdní živočichy, kteří v suchu hynou.
Co listí v zahradě dělá?
Funguje proti erozi a chrání půdu jako peřina
Eroze půdy má za příčinu degradaci půdy, která pak ztrácí schopnost zadržovat vláhu, živiny, umírají prospěšné půdní mikroorganismy a následně dojde ke ztrátě produkčních schopností půdy. V přírodě je eroze přirozená, odborně se jí říká geologická. Dalším druhem je eroze zrychlená, která vzniká hlavně zemědělskou či lesní činností a v menším měřítku na našich zahradách. Erozi totiž způsobuje déšť, vítr nebo povodně a tající sníh (to se týká hlavně zemědělské půdy, která je na velkých plochách).
Holá půda v přírodě neexistuje, a to má svůj důvod. Vrstva listí ji chrání před mrazem, vysycháním, erozí a vymýváním živin. Pod listím půdní život pracuje dlouho do podzimu a na jaře se probouzí dřív.
Vrací živiny zpátky do půdy
Strom si během roku vytáhl z půdy spoustu živin a uložil je do listů. Když listí spadne a rozloží se, živiny se vrací tam, odkud přišly. Je to dokonalý koloběh. Když listí shrabeme a odvezeme, odvezeme s ním i živiny. A pak je musíme do zahrady dokupovat v hnojivech.
Krmí žížaly a půdní život
Žížaly si kousky listí přes zimu zatahují do svých chodbiček a mění ho na kvalitní humus. Spolu s nimi pracují houby, bakterie a drobní živočichové. Výsledkem je kyprá, tmavá a úrodná půda, která lépe drží vodu.
Je zimním domovem pro naše pomocníky
Ve vrstvě listí přezimuje spousta užitečných tvorů:
- berušky, které na jaře likvidují mšice,
- střevlíci, kteří loví slimáky a jejich vajíčka,
- pavouci, zlatoočky a další dravý hmyz,
- čmeláčí královny,
- kukly a housenky motýlů,
- ježci, kteří loví slimáky a hmyz,
- žáby a slepýši.
Když listí odvezeme, odvezeme i je. A na jaře se pak divíme, že nám na zahradě chybí pomocníci a škůdci mají pré.
Je to zimní spižírna pro ptáky
Kosi, drozdi a červenky v listí přes zimu hrabou a hledají žížaly, larvy a hmyz.
Listí funguje jako zimní úkryt pro ježky a další živočichy. Dobře izoluje před mrazem.
Listí je proto lepší shrabat až na jaře a dát ho na kompost nebo do nových záhonů.
„Ale v listí přezimují choroby a škůdci!“
Tohle je nejčastější argument, který slýchám. A má v sobě kus pravdy, jen se z něj dělá zbytečně velký strašák.
Choroby poznáte už v sezóně
Nemocné listí není žádné tajemství. Vidíte ho už během léta: skvrny, povlak padlí, strupovitost na jabloních, rez na hrušních nebo černou skvrnitost na růžích. Takové listí samozřejmě posbírejte a zlikvidujte, stejně jako to děláte v sezóně. Nedávejte ho do kompostu ani jako mulč.
To ale neznamená, že musíte hrabat celou zahradu. Stačí posbírat listí pod tím jedním nemocným stromem nebo keřem. Zdravé listí z ostatních míst klidně nechte ležet.
Škůdce v přírodní zahradě tolik neřešíme
Přírodní zahrada si se škůdci poradí příroda sama. Mšice vyřeší berušky a jejich larvy, které jich sní za život stovky. Housenky zase sýkorky, které jimi na jaře krmí svá mláďata. Slimáky loví střevlíci, ježci a slepýši.
A kde ti všichni pomocníci přezimují? Přesně v tom listí, které bychom jinak odvezli. Když zahradu uhrabeme do posledního lístku, připravíme se o ně. Škůdci se pak na jaře přemnoží, protože je nemá kdo lovit. Rovnováha, kterou příroda nastaví, funguje mnohem lépe než jakýkoli postřik.
Jedna výjimka: kaštany
Listí jírovce (kaštanu) napadené klíněnkou jírovcovou poznáte tak, že hnědne a usychá už v létě. Klíněnka v něm přezimuje jako kukla, takže takové listí je lepší posbírat a odvézt. Případně ho můžete kompostovat na horkém kompostu, ale pořádně zakryté vrstvou zeminy nebo jiného materiálu.
Co listy z ořešáku?
Ořešákové listí často u zahrádkářů budí velké rozpory kvůli inhibitorům růstu. Pravdou je, že ho můžete do kompostu dát, ale rozkládá se déle. Posekané nebo rozemleté listí ve směsi s jiným bioodpadem (v poměru např. 1:3 ve prospěch jiného materiálu) se kompostovat dá a vytvoří kvalitní humus.
Majitelé slepic ho zase dávají jako podestýlku, protože funguje jako přírodní dezinfekce a antiparazitikum. Listy obsahují látky s antibiotickými a fungicidními (protihoubovými) účinky, které pomáhají udržovat hygienu v kurníku. Silné aroma listů (zejména usušených) odpuzuje čmelíky kuří a další nežádoucí parazity. Listí je třeba sbírat suché a poté dát do kurníku. Někteří chovatelé ho doporučují rozdrtit nebo posekat sekačkou, aby se uvolnilo více aromatických látek a lépe se s ním manipulovalo.
Listí v zahradách budí mezi zahrádkáři velké emoce, přesto je naprosto přirozený organický odpad, který slouží ke zdraví přírody a určitě bychom se ho neměli zbavovat
Co s listím, když chcete mít zahradu upravenou
Chápu, že ne každý chce mít celou zahradu pod listím. Nemusíte. Stačí s listím zacházet chytře a nechat ho tam, kde pomáhá.
Shrňte ho do jednoho rohu a udělejte radost ježkům
Hromada listí v klidném rohu zahrady je pro ježky ideálním místem na zimní spánek. Pokud přidáte pár větví, vznikne uvnitř dutina a úkryt bude ještě lepší. Přes zimu v ní najdou útočiště i žáby, slepýši a spousta hmyzu.
Pár zásad, ať ježkům opravdu pomůžete:
- hromadu dejte na místo, kam přes zimu nebudete chodit,
- na jaře ji nerozhrabávejte, dokud se pořádně neoteplí, ať ježka nevzbudíte,
- hromady listí nikdy nepalte, mohou v nich spát živí tvorové.
Listí z trávníku přesuňte na záhony
Pokud tedy chcete mít hezký trávník, listí z něj shrňte a přesuňte tam, kde je užitečné:
- na zeleninové záhony jako zimní mulč,
- pod keře a ke stromům,
- do trvalkových záhonů,
- kolem jahod a bobulovin.
Na záhonech nechte vrstvu klidně 10 až 15 cm. Aby listí neodfoukl vítr, můžete ho zatížit pár větvemi nebo ji prosypat trochou kompostu nebo půdy.
Dejte ho do kompostu
Pokud máte listí opravdu hodně, část přidejte do kompostu. Je to skvělý „hnědý“ materiál, který vyváží posekanou trávu a kuchyňské zbytky. Dubové a ořešákové listí se rozkládá pomaleji, proto je ideální ho míchat s jiným.
Na jaře z kupy listí zbude malá kupička
Možná se bojíte, že vám na zahradě zůstanou do jara hromady listí. Nebojte, příroda se postará. Žížaly, houby a bakterie pracují celou zimu, kdykoli to teploty dovolí. Z velké kupy listí bude na jaře jen malinká kupička a zbytek už bude v půdě jako humus.
Pokud na jaře na záhoně ještě zbude vrstva listí, nevadí. Zeleninu můžete sázet nebo vysévat přímo do ní, jen listí v řádku odhrňte. Zbytek poslouží jako mulč i během sezóny.
Jak rozklad urychlit
Pokud chcete, aby se listí rozložilo rychleji, pomůže vám urychlovač kompostování. Já používám Radivit, který obsahuje mikroorganismy a houbové kultury. Ty rozjedou rozklad i u materiálu, který se sám rozkládá pomalu, jako je právě listí.
Jak na to:
- Listí rozprostřete na záhonech ve vrstvě 10 až 15 cm.
- Posypte ho Radivitem podle návodu na balení.
- Navrch můžete přisypat trochu kompostu nebo zeminy, ať listí neodlétá a rozklad se ještě rychleji rozjede.
Tomuto se říká plošné kompostování. Přes zimu se na záhoně tvoří kompost přesně tam, kde ho na jaře budete potřebovat.
Domácí tip: pokud urychlovač nemáte, přidejte na listí pár lopat hotového kompostu nebo zeminy ze zahrady. Tím ho „naočkujete“ půdními organismy a rozklad se také rozjede, jen trochu pomaleji.
Mohlo by se vám hodit
@PRODUKTY: /radivit-urychlovac-kompostu-1-kg/, /bio-p4-do-kompostu-100-g/, /hnojik/, slider, mix