Česnek: jak na výsadbu, pěstování a péči

Česnek patří k nejvděčnějším plodinám na zahradě. Nezabere moc místa, přes zimu se o sebe postará sám a odmění se úrodou, která v kuchyni vydrží celé měsíce. Stačí ale vědět, kam a kdy ho zasadit, čím ho hnojit a kdy sklidit. V článku jsem sepsala vše, co k tomu potřebujete.

1_8

Proč je česnek tak ceněný

Nejvýznamnější složkou česneku jsou sirnaté sloučeniny, zejména alliin (ze kterého po rozdrcení stroužku vzniká allicin, látka, která česneku dává typickou vůni), dále diallyl disulfid a diallyl trisulfid. Česnek obsahuje také antibakteriálně působící látky garlicin a allistatin.

Sirnatým sloučeninám se připisuje řada příznivých účinků. Zkoumá se jejich role v prevenci alergií a artritidy, ale i jejich vliv na srdce a cévy, nervovou soustavu, játra a jako ochrana před některými nádorovými onemocněními.

Paličák, nepaličák, ozimý, nebo jarní?

Česneky rozlišujeme podle toho, jestli tvoří květní stvol, a podle doby výsadby:

  • Paličáky – vysazují se na podzim. Tvoří květní stvol s drobnými pacibulkami a mívají výraznější, ostřejší chuť. Pro vyšší úrodu je třeba vylamovat.
  • Širokolisté nepaličáky – vysazují se na podzim.
  • Úzkolisté nepaličáky – vysazují se na jaře. Netvoří květní stvol a obecně se nepaličáky skladují déle než paličáky.

Kdy sázet:

  • Ozimý (podzimní) česnek – v chladnějších oblastech v říjnu a listopadu, v teplých oblastech klidně až koncem listopadu nebo začátkem prosince, vždy s ohledem na stav půdy a počasí.
  • Jarní česnek – v březnu.

Česnek je dostatečně odolný vůči mrazu, takže se nemusíte bát, že by vám přes zimu vymrzl.

Hloubka výsadby: ozimý česnek zhruba 5–7 cm, jarní zhruba 5 cm. Stroužek se vždy sází špičkou nahoru.

Nároky na půdu a stanoviště

Česneku nejlépe vyhovují lehčí, propustné a záhřevné půdy – hlinité nebo hlinitopísčité, s dostatečnou zásobou živin a humusu. Optimální pH je 6 až 7,2. Podobně jako cibule snáší i přímé vápnění, třeba vápníkem na bázi křídy, mletým vápencem nebo dolomitickým vápencem.

  • Písčité půdy: česnek se na nich dá pěstovat, ale výnosy bývají nižší a je důležitá pravidelná zálivka.
  • Nevhodné jsou těžké, nepropustné půdy, kde se drží voda.

Kam ho zařadit v osevním postupu

Česneku se nejlépe daří po okurkách, košťálovinách, řepě, bramborách a jahodách.

Naopak není vhodné pěstovat ho po cibulovinách (mají s česnekem stejné choroby a škůdce) a po luskovinách  (zanechávají v půdě hodně dusíku, který by podpořil růst listů na úkor palice).

Na přímé hnojení organickými hnojivy, jako je čerstvý hnůj, reaguje česnek tím, že bujně roste nadzemní zelená část na úkor cibule. Proto patří do druhé až třetí trati – tedy na záhon, který byl hnojen hnojem před rokem či dvěma.

3_6

Pelety z ovčí vlny obsahují dusík, draslík a síru. Skvělé, když nemáte vlastní vyzrálý kompost.

Výživa: co česnek potřebuje

Česnek je středně náročný na dusík, fosfor a hořčík a náročný na draslík a síru.

S dusíkem je potřeba zacházet opatrně: pokud ho má česnek dostatek ve druhé polovině růstu, podporuje to rozvoj listů na úkor cibule a výnos se zhoršuje. Proto dusík dodáváme na podzim:

  • Kompost – vyzrálý, není třeba zapravovat, o to se postarají žížaly. Já dávám cca 2-5 cm vrstvu. Pokud kompost nemáte, doporučuji do půdy zapravit pelety s ovčí vlny nebo hmyzí hnojivo Hnojík.
  • Zelené hnojení – svazenku vysejte zhruba dva měsíce před sázením česneku, nechte ji 6–8 týdnů růst, pak posekejte a lehce zapravte do svrchní vrstvy půdy, aby se hmota stihla rozložit. Když bude svazenka menší nevadí. Já zapravuji i 5 cm vysokou a na ni nasypu kompost (seju na husto, takže hmoty je i tak dost). Semínka tady.
  • Pelety z ovčí vlny – kromě dusíku obsahují i draslík a síru, tedy přesně to, co česnek potřebuje. Nasypte je do výsadbové jamky nebo zapravte plošně a povrchově do půdy. Pelety tady.
  • Hmyzí hnojivo - místo pelet je také vhodný Hnojík- Obsahuje dusík, fosfor a draslík a podporuje zakořeňování. Lze zapravit plošně do půdy.
  • Popel ze dřeva – výborný pomocník, obsahuje vápník, draslík, hořčík i fosfor.  Používejte jen popel z čistého, nenatíraného dřeva a nepřehánějte to – stačí zhruba hrst na m², ve větším množství zbytečně zvyšuje pH půdy.

2_9

Svazenka vysetá na husto může mít i menší vzrůst. Na ni navezu kompost.

Výsadba krok za krokem

  1. Rozdělte hlavičku na stroužky – až těsně před sázením – a zkontrolujte, zda jsou zdravé. Scvrklé nebo houbovou chorobou napadené stroužky nepoužívejte.
  2. Ošetřete stroužky proti houbovým chorobám – můžete je namočit do roztoku Polyversum nebo Gliorex  (připravte ho podle návodu na obalu).
  3. Sázejte – já osobně sázím stroužky zhruba 10–15 cm od sebe, řádky 15 cm od sebe a do hloubky 5–6 cm.

💡 Tip: Ozimý česnek se sází co nejpozději před zámrazem – je to prevence fuzáriové hniloby. Počítejte ale s tím, že stroužky potřebují zhruba 3–4 týdny na zakořenění, než půda zamrzne.

Po výsadbě můžete záhon lehce zamulčovat slámou nebo listím – mulč chrání před holomrazy a vysycháním.

Péče během růstu

Kypření, pletí a zálivka

Půdu kolem česneku pravidelně mělce kypřete a odstraňujte plevel. Pokud málo prší, je důležité zavlažovat. Zhruba 2 týdny před sklizní ale se zálivkou přestaňte, aby hlavičky dobře vyzrály a lépe se pak skladovaly.

Přihnojování na jaře

Pokud česneku na jaře žloutnou špičky listů, bývá to nedostatkem dusíku. Může jít ale i o stres rostliny kvůli velkým výkyvům teplot nebo nepravidelné zálivce. V takovém případě může být dusíku v půdě dost, jen ho rostlina nedokáže přijmout.

Řešením je dodat dusík hnojením na list – můžete použít třeba výluh z kopřiv. Plastovou nádobu naplňte ze 3/4 nastříhanou kopřivou a dolijte vodou. Nechte stát na slunci 12 hodin, pak zceďte a použijte neředěné postřikem. Nebo můžete nechat stát 24 hodin a zředit v poměru 1:20 (1 díl výluhu a 20 dílů vody). Přihnojujte jen na začátku jarního růstu – od června už dusík nedodávejte.

Vylamování stvolů u paličáku

U paličáku odstraňujte květní stvoly, jakmile se objeví mezi listy – rostlina pak dává víc energie do palice a zvyšuje se výnos. Pár stvolů ale nechte, poslouží jako ukazatel ideální doby sklizně. Vylomené stvoly nevyhazujte – jsou jedlé a skvělé na pesto nebo pod maso atd.

Sklizeň a skladování

Doba sklizně záleží na odrůdě, obecně se česnek sklízí od začátku června do začátku srpna.

Jak poznat, že je čas sklízet:

  • Nepaličák – když začnou žloutnout špičky listů a nať se začíná ohýbat k zemi.
  • Paličák – když se stočený květní stvol začne napřimovat. Právě proto se nechává pár stvolů nevylomených.

Po sklizni: Rostliny nechte dozrát a doschnout na suchém místě s dostatkem vzduchu – ideálně třeba v pergole, zahradním domku nebo na půdě. Pak česnek očistěte, zastřihněte kořínky a odstřihněte nať. U nepaličáku ji můžete nechat a česnek splést do copu nebo svázat do svazků. V suchu a chladu vydrží česnek několik měsíců.

Česnek jako pomocník na zahradě

Česnek funguje jako přírodní dezinfekce a  podle zkušeností zahrádkářů odrazuje hlodavce. Proto ho můžete zasadit i mezi okrasné cibuloviny, další okrasné rostliny, ke keřům nebo mezi jahody. Nesázejte ho ale vedle hrachu a fazolí – navzájem si nesedí.

Můžu zasadit česnek z obchodu?

Obecně se to vůbec nedoporučuje – hrozí zavlečení houbových chorob do půdy. A už vůbec ne čínský česnek. Konzumní česnek není určený k výsadbě, nikdo nehlídá jeho zdravotní stav (choroby, virózy, háďátka) a dovozový bývá navíc často ošetřený proti klíčení a není přizpůsobený našemu klimatu. Sáhněte raději po certifikované sadbě nebo stroužcích od ověřeného pěstitele.

Mohlo by se vám hodit

@PRODUKTY: /vapnik/, /organicke-hnojivo-z-ovci-vlny-pelety/, /polyversum-na-plisne-5g/