Pěstování rostlin v takzvaných polykulturách nebo „dobrém sousedství“ využívá přirozených chemických a biologických interakcí (alelopatie). Každá z rostlin plní v zahradě specifickou funkci – od odpuzování škůdců až po zlepšování kvality půdy.

Většina ovocných plodin 

Má užitek z přítomnosti česnekovitých rostlin, kopřivy dvoudomé a lichořeřišnice. Taktéž jim jako dobří sousedé mohou posloužit vratič obecný, pelyněk brotan a křen selský. 

Česnekovité (česnek, cibule, pažitka): Vylučují do půdy i vzduchu síru a specifické silice, které působí fungicidně (proti plísním a strupovitosti) a odpuzují hlodavce i mšice. 

Kopřiva dvoudomá: Zvyšuje odolnost sousedních rostlin vůči chorobám a stimuluje tvorbu silic (zlepšuje chuť plodů). Je také magnetem pro slunéčka sedmitečná, která požírají mšice. 

Lichořeřišnice: Funguje jako „obětní rostlina“. Mšice ji milují natolik, že dají přednost jí před ovocným stromem či keřem. Navíc odpuzuje vlnatku krvavou.Taktéž jim jako dobří sousedé mohou posloužit vratič obecný, pelyněk brotan a křen selský. 

Ostružiny 

Lze využít jako obětní plodinu, když zraje hroznové víno. Ostružiny hostí specifické parazitické vosičky (Anagrus epos), které přezimují v ostružiní a na jaře likvidují křístky, kteří by jinak napadli vinnou révu.

Ostružinám prospívá přítomnost vratiče obecného a kopřivy dvoudomé. 

Maliny 

Lépe prospívají, pokud pod nimi roste vratič, česnek nebo aksamitníky. 

U brambor však mohou vyvolat hnilobu. 

Vratič obecný: Obsahuje silné silice (thujon), které odpuzují květopase a jiné brouky. U ostružin a malin pomáhá udržet plody čisté bez „červíků“.

Aksamitníky (Afrikány): Jejich kořeny vylučují látky, které hubí háďátka v půdě. Maliny na ně bývají citlivé, takže aksamitník čistí jejich životní prostor.

Pozor na brambory. Maliny a brambory sdílejí náchylnost k houbovým chorobám (např. verticiliové vadnutí). Pokud rostou blízko sebe, patogen se snadno přenese a v bramborách vyvolá rychlou hnilobu hlíz.

Angrešt 

Má užitek z podsady mokřadky Douglasovy nebo ptačince prostředního. Prospívá mu přítomnost rajčat. 

Mokřadka a ptačinec: Fungují jako živý mulč. Udržují v kořenech angreštu vlhkost a stín, což angrešt miluje. Mokřadka navíc láká pestřenky, jejichž larvy bleskově likvidují mšice.

Rajčata u angreštu: Vůně rajčatových listů (solanin) je pro mnoho škůdců angreštu nepříjemná a maskuje přirozenou vůni keře.

Rybíz

Vyhovuje mu přítomnost bobu obecného. Vylučuje látky, které málo voní pilatce rybízové. Ta pak na rybíz nenaklade vajíčka, ze kterých se líhnou žravé housenky.

Réva 

Se tradičně šplhá po jilmu nebo moruších, má prospěch z blízkosti ostružin, yzopu a hořčice. 

Jilm a moruše: Tradiční opory. Moruše má hluboké kořeny, které nekonkurují révě v horních vrstvách půdy, a její plody dozrávají dříve, čímž odlákají ptáky od hroznů.

Yzop a hořčice: Yzop svou silnou vůní stimuluje révu k vyšší produkci a odpuzuje škůdce. Hořčice zase funguje jako skvělé „zelené hnojení“, které provzdušňuje půdu a dodává jí fosfor.

Jablka 

Mají užitek z fialek a méně trpí strupovitostí, pokud jsou pod nimi pěstovány česnekovité rostliny, především pažitka. Pokud poblíž roste i dračík, účinně tak odpuzuje pilatku jablečnou, lichořeřišnice zase odrazuje vlnatku krvavou. Jakmile jablka již dozrávají, vylučují plynný etylén, jenž negativně ovlivňuje rostliny v okolí.

Obzvláště negativně působí na brambory, které jsou pak náchylnější k plísni bramborové. 

Jahody 

Dobře rostou ve spodním patře meruněk a malin, i když ne přímo pod nimi. Naopak jitrocel není vhodným přítelem jahod, jelikož často poskytuje úkryt mšicím. Jahody přímo zbožňují mulč z borovicového jehličí. Avšak je nutné se vyhnout při mulčování jahod slámě z ovsa setého, protože může způsobovat hnilobu kořenů