Blog, Strana 2

Měsíček Kromě pozitivních účinků na naše zdraví je měsíček velmi účinná rostlina proti háďátkům. Z kořenů vylučuje látky, které háďátka silně lákají a to tak, že se ke kořenům měsíčku stahují z velkých vzdáleností. Jakmile se zavrtají do kořenů jeho látky je zahubí. Aby byla likvidace háďátek účinná co nejvíce, je potřeba, aby rostlina byla v jednom místě alespoň 4 měsíce. Na to je měsíček ideální, protože zvládne i lehké mrazy. Pokud budete mít měsíčku až příliš, nasekané nebo nalámané rostli...

Mrkev dlouho klíčí (3-4 týdny) a nevadí jí nízké teploty. Můžete ji proto sít už od půlky února až do půlky března. Dřívější výsevy (nebo naopak velmi pozdní v červnu) jsou účinnou prevenci napadení pochmurnatky mrkvové, která má na svědomí černé nahnilé kořeny. Někdo seje už na podzim, mně se to ale neosvědčilo kvůli plevelu. Záleží čistě na vás, která doba výsevu vám bude víc vyhovovat. Pokud máte skleník, chuť čerstvé mrkve si můžete vychutnat klidně v půlce dubna. Stačí vybrat ranou odrůdu ...

Padání klíčních rostlin je pro nás zahradníky velmi nepříjemné, protože znamená nevratné zničení rostlinky. Stonek začne ve spodní části vodnatět, slábnout, vysychat a celá rostlinka umírá. Někdy může hynout ještě před vzejitím a odumírají také kořínky. Ohrožené jsou proto rostlinky těsně po vzejití až do doby, kdy vyrostou pravé lístky - proto označení klíčních rostlin. Více náchylné jsou druhy rostlin s dlouhou dobou klíčení, např. papriky, celer nebo mochyně. Co způsobuje padání klíčních ros...

Celer je jedna z druhů zelenin která má nejdelší vegetační dobu. To znamená, že od doby výsevu do doby sklizně může uběhnout až 270 dní proto s výsevem začnete brzy a to už od začátku února. Nejzazší termín pro výsev je půlka března, protože má dlouhou vegetační dobu a nestihl by dorůst. Celer klíčí dlouho a potřebuje k tomu teplo, ideálně 20 °C, ale zvládne i 15°C. Toho snadno docílíte zabalením misky s vysetými semínky do igelitového nebo mikrotenového sáčku, do kterého uděláte dírky. Ve...

S nedostatkem vápníku se setkáte nejčastěji u rajčat a paprik, kdy je následkem abiotická nekróza s ní spojené černání špiček plodů. Takové plody jsou nenávratně poškozeny a jediné co s nimi můžete udělat, je vyhodit do koše. Nedostatek vápníku poznáte velmi dobře podle skvrn na konci zralých i nezralých plodů. Vytvoří se částečně vpadlá a ostře ohraničená skvrna, která je nejprve vodnatá později tmavá až černá.    I když se nedostatek vápníku nejčastěji spojuje s rajčaty a paprika...

Dřevěný popel je poklad pro každého zahrádkáře. Je složený z důležitých minerálů, jako je draslík, fosfor, vápník a hořčík - nezbytné pro zdravý růst zeleniny, stromů, keřů a dalších rostlin. Co obsahuje popel ze dřeva a kde ho využít? Vápník (cca 35 %): zlepšuje pevnost rostlin, podporuje růst rostliny a kořenů, zamezuje vzniku nekrózy plodů, hnilobě kořenů a nekrotických skvrn na listech. Draslík (cca 8 %): nezbytný ke správné fotosyntéze, zlepšuje odolnost rostlin vůči chorobám a suchu, ...

Od poloviny října do poloviny listopadu (nebo do zamrznutí půdy) je čas na sázení stromů. Podzim je ideální, protože stromy mají dostatek vláhy na zakořenění a na jaře pak mohou bez problémů růst a rozvíjet se. Pokud plánujete vysadit stromy ve své zahradě, ukážu vám jak na to krok za krokem. Proč právě podzim? Oproti jaru na podzim zpravidla více prší, což vytváří ideální podmínky pro zakořenění. Nemusíte příliš hlídat zálivku a denně zalévat. Nově zasazené stromy totiž potřebují opravdu ho...

Hlubinný záhon je vhodný do zahrad s jílovitou nebo nekvalitní půdou. My máme půdu normální, přesto jsem se rozhodla pro tři hlubinné záhony a rozdíl oproti běžným je výrazný. Tento permakulturní princip záhonu je založený na tom, že zryjete pouze jednou, skutečně důkladně, a pak už nikdy. V přírodních a permakulturních zahradách se obecně hluboké rytí nepraktikuje, protože extrémně narušuje půdní rovnováhu.   Založení hlubinného záhonu má jednu velkou nevýhodu – je to obrovská dřina...

Věděli jste, že můžete mít kompost už za měsíc? Říká se mu Berkeley horký kompost. Podle jeho „vynálezce“ má být hotový za 18 dní. Realita je spíš 28. Výsledkem bude hrubý kompost s většími zbytky materiálu, ale rozloženými dostatečně tak, aby byl připravený pro záhony.   Tajemství rychlého kompostování spočívá ve vysoké teplotě (55 °C – 65 °C) a častém provzdušňování, tedy prohazování. Ano, bohužel je to zaplaceno fyzickým úsilím 😊 Aby kompostovací proces správně fungoval, potřebuj...

Tento dokonalý domácí kečup si zamilujete! Není náročný na přípravu – když pominu pasírování. Pokud máte doma pasírovačku, bude hotový raz dva.   Na cca 700 ml kečupu potřebujete: 1,5 kg rajčat 2 červené papriky 4 stroužky česneku 100 g cukru krystal 50 ml octa 1 lžíce soli 1 lžíce mleté papriky 7 kuliček nového koření 10 kuliček pepře 3-4 bobkové listy 10 hřebíčků Pro lepší chuť: 2 střední cibule 1 jablko 1 lžička mleté skořice   Postup: Rajčata, papriky, česnek, c...