V přírodních nebo organických zahradách listí ze zdravých stromů a keřů zbytečně neshrabáváme. Chrání půdu před mrazem a erozí, postupným rozkladem ji vyživuje a poskytuje zimní domov ježkům a dalších živočichům.
Příroda je v tomto případě moudrá a listí má svůj důvod. Vytváří si živnou pokrývku pro kořeny a také chrání povrch půdy před mrazem, vysycháním nebo erozí. V přírodních ekosystémech je základem hnojení tzv. opadanka, tedy materiál, která opadne ze stromů, keřů a dalších rostlin. V zahradě toto napodobujeme ponecháním spadaného listí.
Les je zahradníkův vzor
Pro zahradníky, kterým záleží na přírodě a zdravé zahradě je vzorem právě ekosystém lesa. Půda v lese je pokrytá opadankou, tu rozkládají drobní živočichové a následně vzniká humus. Ten se spolu s živinami díky dešťům dostává do hlubších vrstev půdy ke kořenům. Žížaly a další živočichové půdu kypří a provzdušňují a do vytvořených chodbiček vrůstají kořeny, protože v nich jsou výkaly půdních živočichů, které poskytují rostlinám výživu.
Půda pokrytá listím také zůstává vlhká. Právě vlhkost je důležitá pro půdní živočichy, kteří v suchu hynou.
Listí proti erozi
Eroze půdy má za příčinu degradaci půdy, která pak ztrácí schopnost zadržovat vláhu, živiny, umírají prospěšné půdní mikroorganismy a následně dojde ke ztrátě produkčních schopností půdy. V přírodě je eroze přirozená, odborně se jí říká geologická. Dalším druhem je eroze zrychlená, která vzniká hlavně zemědělskou či lesní činností a v menším měřítku na našich zahradách. Erozi totiž způsobuje déšť, vítr nebo povodně a tající sníh (to se týká hlavně zemědělské půdy, která je na velkých plochách).
Když chcete listí uklidit, jděte na to chytře a šetrně
Na podzim můžete z listí udělat hromadu někde v rohu zahrady, kde funguje jako ubytování na přečkání zimy pro všechno živé včetně ježků. Můžete sledovat, jak jsi příroda s organickým odpadem poradí, protože na jaře zbyde jen malá hromádka.
Listí funguje jako zimní úkryt pro ježky a další živočichy. Dobře izoluje před mrazem.
Listí je proto lepší shrabat až na jaře a dát ho na kompost nebo do nových záhonů.
Preventivní likvidace kvůli chorobám a škůdcům je nesmysl
Ještě stále převládá mýtus, že se listí musí pálit (což je mimochodem již zákonem zakázané) nebo likvidovat kvůli potenciálním chorobám a škůdcům. Nemocný strom poznáte ve vegetačním období a je potřeba problém řešit. Škůdce byste měli řešit také ve vegetačním období. Na spoustu škůdců máme ježky, berušky, ptáky a další. Někdy je rozumnější do rovnováhy přírody nezasahovat. Ne všichni škůdci ve spadaném listí zimu přežijí.
Co listy z ořešáku?
Ořešákové listí často u zahrádkářů budí velké rozpory kvůli inhibitorům růstu. Pravdou je, že ho můžete do kompostu dát, ale rozkládá se déle. Posekané nebo rozemleté listí ve směsi s jiným bioodpadem (v poměru např. 1:3 ve prospěch jiného materiálu) se kompostovat dá a vytvoří kvalitní humus.
Majitelé slepic ho zase dávají jako podestýlku, protože funguje jako přírodní dezinfekce a antiparazitikum. Listy obsahují látky s antibiotickými a fungicidními (protihoubovými) účinky, které pomáhají udržovat hygienu v kurníku. Silné aroma listů (zejména usušených) odpuzuje čmelíky kuří a další nežádoucí parazity. Listí je třeba sbírat suché a poté dát do kurníku. Někteří chovatelé ho doporučují rozdrtit nebo posekat sekačkou, aby se uvolnilo více aromatických látek a lépe se s ním manipulovalo.
Listí v zahradách budí mezi zahrádkáři velké emoce, přesto je naprosto přirozený organický odpad, který slouží ke zdraví přírody a určitě bychom se ho neměli zbavovat