Vyvýšené záhony jsou čím dál více oblíbené a také já si do zahrady dva pořídila - dnes si ukážeme jeden z nich. Jsou výbornou alternativou k hlubinným záhonům. Obě varianty fungují stejně, ale u vyvýšeného záhonu vám odpadá velká dřina s kopáním.

My dělali hlubinné záhony před několika lety a ještě teď mě při vzpomínce začínají bolet svaly :D Jedno nebo druhé je nutnost, pokud v zahradě máte jílovitou nebo nekvalitní půdu. Vyvýšený záhon je také skvělá příležitost, jak se rychle “zbavit” přebytečného zahradního odpadu, který už nemáte kam dát. Jednoduše ho hodíte do záhonu. Příjemným benefitem také je, že slimáci hůře překonávají výšky a nedostanou se do něj ani pochmurnatky mrkvové, protože dokáží vyletět jen do 45 cm. A pokud stejně jako já máte pejska, co si libuje ve šlapaní do záhonů, vyvýšený je řešením.

A protože mám přírodní zahradu, přizpůsobila jsem tomu i náplň záhonu. Takže žádný zahradnický substrát, ale poctivý přírodní materiál, který bude velmi dobře zadržovat vláhu a také poskytne úkryty pro celou řadu prospěšných mikroorganismů. Mnoho přírodních zahradníků včetně mě potvrdí, že v takto založených záhonech zelenina lépe prospívá. Kořeny mohou sahat do větší hloubky pro vláhu i živiny. Možná jste někde slyšeli, že vyvýšené záhony rychle vysychají. Já mám pro vás návod krok za krokem, jak zajistit úplný opak.

1. krok: plán a příprava

Rozhodla jsem se pro vyvýšený záhon od české firmy Čisté dřevo a jejich záhon Atmowood 120x80 s výškou 60 cm. Výška je stěžejní, protože v létě materiál v takové vrstvě neprosychá a kořeny zeleniny můžou sahat pro vláhu do hloubky. 

Záhon dorazil rozložený a k jeho smontování nám stačil aku šroubovák. Vruty jsou součástí. Jeho sestavení zabralo asi hodinu. Můžete také pořídit příslušenství v podobě ochranné sítě proti hryzcům, geotextilii či nopovou fólii na vnitřní stranu záhonu.

S kódem prirodneazdrave dostanete 10% slevu na celý sortiment na e-shopu Čisté dřevo.

Pořídila jsem ty ze smrkového dřeva a potřebují ošetřit vhodným nátěrem. Mám skvělou zkušenost s tungovým olejem, který dřevo vytvrdí, odpuzuje vlhkost a je pak odolné proti plísním. Je zcela přírodní a netoxický, vhodný pro kontakt s potravinami nebo hračkami, takže pro přírodní zahradu jasná volba. Jediná nevýhoda oproti chemickým nátěrům je delší doba schnutí - potřebuje alespoň 2 dny a tři vrstvy nátěru. Olejem mám natřené všechny dřevěné obruby v zahradě a po 4 letech stále drží. Nátěr by se ale měl opakovat po 3 letech :) 

Na můj záhon jsem spotřebovala asi 300 ml oleje.

Ošetření dřeva výrazně prodlužuje jeho životnost.

Ještě než záhon dorazil, nastřádala jsem si materiál na jeho vyplnění. Koňský hnůj jsem sehnala ve vedlejší vesnici. Slámu zase od zemědělce (hledala jsem na Facebook Marketplace). Větvičky na několikrát posbírala v lese. Kompost jsem měla naštěstí vlastní.

Ve své zahradě pěstuji v tratích, střídám plodiny a každý záhon je jinak bohatý na živiny. Vyvýšeny jsem zakládala pro 1. trať, tedy hodně výživný. V květnu do něj zasadím rajčata, papriky, celer a pórek. V návodu níže vám uvádím složení vrstev také pro 2. a 3. trať.

Tratě spočívají ve střídání plodin v každém roce, aby se půda jednostranně nevyčerpávala a také kvůli škůdcům. Každý záhon je vyhnojený jinak.

1.trať - velmi vyhnojená a výživná. Sem patří třeba rajčata, papriky, dýně, okurky, melouny,... 

2.trať - středně prohnojená. Tady se bude líbit mrkvi, řepě, česneku, cibuli, mangoldu,..

3.trať - nejméně prohnojená. Tu zvládne zelenina nenáročná na výživu. Fazol, hrách, ředkvičky, špenát,...

Některé plodiny zvládnou 2. i 3. trať. Například mrkev, ředkvičky, špenát, jahody, česnek, cibule.

Záhon jsem zakládala v březnu. Ještě lepší je v září nebo říjnu, protože záhon vytvořený na podzim si odpočine, stihne vytvořit alespoň nějaký půdní život a taky sesedne. Hodně. Do jara klidně o 15 cm, takže je potřeba počítat s tím, že budete postupně doplňovat kompost.

2. Krok: příprava místa pro záhon a naplnění 

V místě pro záhon jsem vyryla drny. To je jediná kopací práce a nejlépe ji dělat po dešti - jde to jak po másle. Drny jsem pak dala do záhonu. Pokud máte nekvalitní nebo jílovitou půdu, drny nepoužívejte. 

Takto jsem do záhonu dávala jednotlivé vrstvy:

Drny kořeny nahoru (5-10 cm).

Větvičky a větve. Je nutné použít jen z listnatých stromů a suché, aby nezakořenily. 

Silnější větve, kmeny, pařezy. Opět je potřeba z listnatých stromů a mohou být čerstvé nebo zetlelé. Nepoužívejte piliny ani štěpku. Variantou je palivové naštípané dřevo.

Sláma/seno/suché listí/suché části rostlin (bez semen). Buď jedno z toho nebo všechno - čím pestřejší, tím lepší. Vrstva by měla být taková, aby dobře zakryla 3. vrstvu.

Důkladně prolejte vodou a ušlapejte. Ideální je dešťovka.

Hnůj/slamnatý hnůj/čerstvá posekaná tráva/kuchyňský bioodpad/plevel jako zdroj dusíku (cca 5 cm). Jedno z toho nebo všechno. Vrstva by měla být taková, aby zakryla tu předchozí. Pokud chcete mít záhon jako 2. nebo 3. trať, nahraďte slámou nebo senem (místo dusíku tedy dáte uhlík).

Biouhel nebo hrubé kusy popela. Stačí jen lehce posypat. 

Zahradní zemina nebo kompost (cca 10 cm). Lze ji promíchat s pískem, ale nutné to není.

Biouhel nebo popel. Opět stačí jen lehce posypat.

Tenké větvičky. Z listnatých stromů nebo keřů a suché, aby nezakořenili.

Koňský slamnatý hnůj nebo hnůj prosypaný zahradní zeminou (cca 10 cm). Případně lze použít jiné hnoje. Pokud byste dělali záhon 2. a 3. trati, hnůj nahraďte slámou, senem nebo suchým listím.

Kompost (tolik, abyste zaplnili záhon cca 5-10 cm pod okraj). Pro představu - do mého záhonu padly dvě kolečka. Pokud byste jej zakládali na podzim a neměli dostatek kompostu, můžete ho doplnit až na jaře. Pokud chcete mít záhon jako  2. trať, kompost smíchejte s kvalitní zahradní půdou (cca 1:1). Pro 3. trať dejte jen zahradní půdu.

Sláma, seno nebo listí (cca 20 cm nad úroveň). Slouží čistě jen pro zimní ochranu, na jaře půjde pryč. Pokud budete záhon zakládat na jaře, tuto vrstvu nedávejte.

Jak jsem psala, já záhon zakládala v březnu. Proto jsem do něj rovnou na husto vysela svazenku a hořčici. Vytvoří hustý koberec, který povrch chrání před vysycháním. Před květnovým sázením sazenic vytvoří dostatek zelené hmoty, kterou vytrhám a nalámu do výsadbovým jamek, kde budou rozkladem poskytovat dusík náročným druhům zeleniny (rajčata, papriky, pórek,..). Zbytek položím na záhon jako mulč - ten zadržuje vláhu a potlačuje plevel.

Počítejte s tím, že náplň záhonu bude hodně sedat. Hmota postupně tleje a zmenšuje se. Stačí jen dosypat kompost nebo zeminu.