Tropické teploty dávají zabrat nejen nám, ale i naší zahradě. Rajčata v extrémních vedrech čelí obrovskému stresu, který se projevuje kroucením listů, černáním plodů nebo popáleninami od slunce. Tady je 5 nejčastějších problémů a moje tipy, jak jim předejít – včetně jednoho triku s peletkami z ovčí vlny, který udrží vláhu v půdě i během těch největších pařáků.
1. Kroucení listů
- Co se děje: Rajče se takto chrání před obřím výparem vody a snižuje plochu, na kterou praží slunce. Někdy je to i reakce na velký skok v teplotách nebo přemokření.
- Jak předcházet: Pravidelná zálivka brzy ráno nebo večer. Pokud jsou listy zkroucené přes den a večer se narovnají, je to jen přirozená obrana a rostlina je v pořádku.
2. Úžeh plodů a popálení listů
- Co se děje: Extrémní sluneční paprsky doslova spálí pletiva – na listech vznikají bílé suché skvrny, plody mají měkká, propadlá světlá místa.
- Jak předcházet: V těchto tropech pomůže lehké přistínění (např. bílou netkanou textilií). Toto opatření není vhodné, pokud odjíždíte na dovolenou, protože pod ní může vzniknout až příliš velké horko.
Plíseň bramborová se projevuje hnědnutím stonků a na plodech se objeví malá šedozelená místa, která se rychle zvětšují.
3. Černání špiček plodů (nekróza špiček plodů, Ca-deficientní nekróza vrcholu plodu)
- Co se děje: Nejde o plíseň, ale o fyziologický nedostatek vápníku. Rostlina ho nedokáže rozvést do plodů kvůli nepravidelnému zalévání (sucho vs. přemokření).
- Jak předcházet: Udržujte půdu rovnoměrně vlhkou. Rychlou pomocí na postižené rostliny je postřik na list - rostlina ho tak přijde nejrychleji. Vhodný je vápník v kuličkách nebo popel ze dřeva.
4. Vysychání půdy a sucho
- Co se děje: Voda se z půdy v tropech odpaří dřív, než ji rajče stihne kořeny nasát. Rostlina strádá a shazuje květy.
- Jak předcházet: Na půdu položte 5 až 10 cm mulče – skvěle poslouží mírně zavadlá posekaná tráva, sláma, organický materiál ze zahrady nebo vlněné peletky. Ty perfektně zadržují vláhu, postupně uvolňují dusík i draslík, a navíc jsou 100% hygienické a veterinárně hlídané. Nehrozí tak salmonelóza nebo E.coli, případně další choroby, které jsou v surové ovčí vlně a přenositelné na člověka. Můžete je položit na povrch půdy nebo lehce zapravit do půdy. Dobře se kombinují s dalším mulčem - na půdu dejte pelety a na ně třeba posekanou lehce zavadlou trávu nebo jiný organický materiál. POZOR! Ovčí vlna je přirozeně zásaditá, nehodí se ke kyselomilným rostlinám
Ovčí vlna je dokonalý materiál i do zahrad. Peletky jsou hygienické a veterinárně kontrolované.
5. Plísně a houbové choroby
- Co se děje: Stačí jeden vydatný déšť nebo zalévání na listy a v teplém počasí se plíseň bramborová a další houbové choroby šíří rychlostí blesku.
- Jak předcházet: Zalévejte výhradně ke kořenům, nikdy ne na listy. Odlámejte nebo odstřihněte nůžkami desinfikovanými v octové vodě (poměr 1:1) spodní listy - ty které se dotýkají země nebo jsou k ní blízko. Při zalévání se tak voda nebude dotýkat spodních listů. Osobně s úspěchem používám chytrou houbu Polyversum nebo Altelu. Jen pozor, vzájemně je nekombinujte, protože se negativně ovlivňují.
Raději domácí recepty?
Na padlí zkuste například mléko s vodou 1:1 nebo cibulový čaj. Ten preventivně působí i na plíseň bramborovou. 250 g nakrájené cibule i se slupkou povařte ve 2 l vody a po vychladnutí aplikujte postřikem na list 1x za 3 dny. Pozor, vždy jen ráno nebo večer, kdy nesvítí slunce. Jinak listy spálíte.
Alternariová skvrnitost
S čím se ještě můžete setkat
Shazování květů v horku: Když teploty překročí 32°C, pyl rajčat se stává sterilním a květy neopylené opadávají. Prevence: Chlazení okolního vzduchu (např. zálivka cestiček) nebo mírné stínění.
Přerostlé zálistky: V létě rajčata divoce rostou. Když se zálistky nevylamují, rostlina dává sílu do zelené hmoty namísto dozrávání plodů a hůř větrá. Prevence: Pravidelné vylamování jednou týdně. Pokud byste používali nůžky, pokaždé je namočte v roztoku vody a octa v poměru 1:1. Zabráníte přenosu houbových chorob. Vylamujte jen za suchého počasí.
Prasklé plody se okamžitě znehodnocují a rány jsou vstupní bránou pro choroby.
Praskání plodů: Stává se to, když po dlouhém suchu přijde prudký déšť nebo uděláte velkou zálivku. Plod do sebe natáhne moc vody a slupka praskne. Prevence: Opět rovnoměrná vlhkost a ochrana před přívalovými dešti.